Výstava
Between us
Na výstavě Between Us v Galerii Sýpka ve Valašském Meziříčí se vracím ke krajině domova a vztahům s nejbližšími. Do obrazů promítám zkušenost mateřství i novou pozornost k přírodě, kterou mám kolem sebe.
- Kurátor/ka: Ivan Bergmann
Kurátorský text
Tvorbu Hany Watral Mikulenkové (*1985, žije a tvoří ve Vidči u Rožnova pod Radhoštěm) zásadním způsobem ovlivnila její touha poznávat cizí krajiny a země. Již během studia v ateliéru Ivana Csudaie na katedře malby a jiných médií na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (2005–2011) absolvovala zahraniční stáže v Brazílii, Řecku a Portugalsku. Pro její umělecký vývoj byl podstatný zejména pobyt na indonéském ostrově Bali, kde v letech 2017–2019 navštěvovala Institut umění v Denpasaru. Nekonečnou inspiraci našla autorka nejen v exotické fauně a flóře, ale i v samotném moři. Sleduje neustálé proměny přírody, která je pro ni metaforou plynutí života a svobody. Krajina vystupuje na jejich plátnech jako přímý expresivní prožitek z barev a světla, vycházející z předem připraveného plánu, přesto i s ponechaným místem pro improvizaci. Při kompozici námětu se Hana někdy zaměří na detail, nejčastěji v podobě květů, někdy stojí přímo uprostřed dění, jindy sleduje hlavní záběr z dálky a odstupu.
Na rozdíl od posledních obrazových cyklů, v nichž Hana pracovala s vlastní pamětí a imaginací při zobrazení exotických krajin, se nyní vrací domů. Radostně znovuobjevuje rodnou krajinu a prožívá hluboké city uprostřed vlastní rodiny. Oslavuje intenzivní pouto matky a dítěte i odvěký křehký vztah člověka k přírodě. Její aktuální obrazy si však stále udržují stejnou energii, životnost a nespoutanost. Volně tak navazuje na své předchozí obrazy vystavené na jaře loňského roku v ostravské Za Za galerie, jejichž hlavním tématem byla oslava. S ní spojenou dynamikou, pracovala i na výstavě FLOW v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně v roce 2023, kde abstrahovanou exotickou krajinu protínaly na plátnech proudy energie a světla.
Na jejích posledních obrazech rozvíjí prvek linie, který se prolíná i její předchozí tvorbou, ale zde je primárním znakem. Linie se na některých obrazech splétá do květiny, která může evokovat růži, jindy se mění v cestu, vinoucí se abstraktní krajinou. Florální symbolika je pro autorku již dlouho typická. Objevuje se i oblíbený motiv ptáka, jako symbolu svobody a života. V aktuální kolekci obrazů však také mimo vztahu člověka ke světu obrací autorka pozornost k sobě samému. Linie se tak často splétá v pomyslné hnízdo, prostor ochrany a zázemí. V některých obrazech tak nazíráme do niterného bytí, v jiných se průzory díváme do okolní krajiny.
Gestický malířský rukopis Hany Watral Mikulenkové je jasně rozpoznatelný. Autorka jej staví na postupném vrstvení barevných tahů a ploch. Je zbaven přílišné popisnosti a blíží se abstrakci. Patrný je u ní vliv amerického abstraktního expresionismu, současného street artu, který se odráží v užití sprejových barevných ploch i občasnou prací s písmem. Kromě promyšlené barevné skladby obrazů, kdy často používá jako podklad jemně nanášené plochy pastelových barev, rovněž pracuje s nahodilostí stékaných barev a s gestickými expresivními tahy s často kontrastní barevností. Ve výsledku pak cíleně hledá harmonii mezi oběma postupy.
Hana nám ukazuje, jak je její tvorba přímočará, plná emocí, přesto promyšlená a neprvoplánová. Současnou kolekcí obrazů pak potvrzuje konzistentnost svého díla.