Výstava
Fragments
Na výstavě Fragments v Galerii města Karviné představuji obrazy, v nichž se potkávají vzpomínky na tropickou přírodu s krajinou domova. Fragmenty míst a osobních prožitků propojuji barvou, gestem a vrstvením.
- Kurátor/ka: Ivan Bergmann
- Foto: Milan Haluska
Kurátorský text
Tvorbu Hany Watral Mikulenkové (*1985, žije a tvoří ve Vidči u Rožnova pod Radhoštěm) zásadním způsobem ovlivnila její touha poznávat cizí krajiny a země. Již během studia v ateliéru Ivana Csudaie na katedře malby a jiných médií na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (2005–2011) absolvovala zahraniční stáže v Brazílii, Řecku a Portugalsku. Pro její umělecký vývoj byl podstatný zejména pobyt na indonéském ostrově Bali, kde v letech 2017–2019 navštěvovala Institut umění v Denpasaru. Nekonečnou inspiraci našla autorka nejen v exotické fauně a flóře, ale i v samotném moři. Sleduje neustálé proměny přírody, která je pro ni metaforou plynutí života a svobody. Krajina vystupuje na jejich plátnech jako přímý expresivní prožitek z barev a světla, vycházející z předem připraveného plánu, přesto i s ponechaným místem pro improvizaci. Při kompozici námětu se Hana někdy zaměří na detail, nejčastěji v podobě květů, někdy stojí přímo uprostřed dění, jindy sleduje hlavní záběr z dálky a odstupu.
V posledních letech Hana Mikulenková radostně znovuobjevuje rodnou krajinu a prožívá hluboké city uprostřed vlastní rodiny. Oslavuje intenzivní pouto matky a dítěte i odvěký křehký vztah člověka k přírodě. Na svých posledních obrazech rozvíjí prvek linie, který se prolíná i její předchozí tvorbou, ale zde je primárním znakem. Vinou se abstrahovanou krajinou v proudech energie a světla. Jindy je motiv konkrétnější a linie jen jakoby osvětlují dominantní květ, kdy se často jedná o růži. Florální symbolika je pro autorku již dlouho typická. V aktuální kolekci obrazů však také mimo vztahu člověka k okolnímu světu obrací autorka pozornost k sobě samému. Linie se tak často splétá v pomyslné hnízdo, prostor ochrany a zázemí. Jde o upřímné sdílení radosti. V některých obrazech tak nazíráme do vlastního žití, v jiných se průzory díváme do okolní krajiny. Objevuje se i oblíbený motiv ptáka, jako symbolu svobody a života, ale i samotného odpoutání se od intenzivních prožitků a odpočinku.
I když je výstava zejména průřezem autorčiny tvorby za poslední tři roky, reprezentuje zde i nejnovější díla. V nich se Mikulenková noří ještě hlouběji do nitra přírody, života i sebe samé. Niterná série Fragmenty, podle které je pojmenována i tato výstava, se dostává na samu hranici, v níž se reálné ztvárnění transformuje do ryze abstraktní polohy. Staví tak diváka před existencionální otázky bytí.
Malířský rukopis Hany Watral Mikulenkové je jasně rozpoznatelný. Autorka jej staví na postupném vrstvení barevných tahů a ploch. Je zbaven přílišné popisnosti a blíží se abstrakci. Patrný je u ní vliv amerického abstraktního expresionismu, street artu, který se odráží v užití sprejových barevných ploch a dříve i občasnou prací s písmem. Kromě promyšlené často velice výrazné barevné skladby obrazů, kdy často používá jako podklad jemně nanášené plochy pastelových barev, rovněž pracuje s nahodilostí stékaných barev a s gestickými expresivními tahy s často kontrastní barevností. Ve výsledku pak cíleně hledá harmonii mezi oběma postupy, které dodávají obrazům patřičnou hloubku. Hana nám ukazuje, jak je její tvorba přímočará, plná emocí, přesto promyšlená a neprvoplánová. Její obrazy si udržují energii, životnost a nespoutanost, přesto i jistou meditativnost. Současnou kolekcí obrazů pak potvrzuje rozvíjení svého díla, které ač konzistentní, je nyní zcela sebevědomé a lehké svým rukopisem a vizualitou.